Z Jeruzaléma k Obamovi, přes radar k Paroubkovým preferencím

Je to dospělém chování vlády a o starání se o potřeby občanů. ------------------------------------------------------------------------------ Prezident Obama vyzval Izrael k zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě. A v Izraeli ticho po pěšině. Celý pátek a Sobotu i neděli. V pondělí vystoupil s projevem primátor Jeruzaléma. V projevu řekl mimo jiné toto:

 Výstavba v Jeruzalémě není v kompetencích vlády a nemá do ní co mluvit ani americký prezident, a to při vší úctě k jeho úřadu. V Jeruzalémě se staví podle dlouhodobě schváleného územního plánu, který je v odpovědnosti mé a v odpovědnosti zastupitelstva. Naší povinností je reagovat na přirozený přírůstek obyvatel hlavního města Izraele. Ve východním Jeruzalémě židé žili, žijí a žít budou. V případě míru s Palestinci počítáme dokonce s nárůstem obyvatel. Proto, při vší úctě k názorům pana prezidenta obamy o výstavbě v Jeruzalémě rozhoduji já.

Neboli jinými slovy. „Pane prezidente, starejte se o své americké problémy, které vám nescházejí, a o mé město a o mé problémy se postarám já.“

To ve mně vyvolává ve vzpomínku na to, jakou nelibost mě způsobuje pan Paroubek, svým nekompetentním jednáním ohledně radaru. Za prvé, radar je dávno mrtvý a pohřbil ho Obama s Putinem.  Nevím, jestli to vůbec víte, ale v izraelském tisku se o tom mluvilo podrobně, protože to byla izraelská zakázka.

Pan Paroubek si po té milostivě jede do Moskvy a začne v Česku kafrat o tom, že on s radarem nesouhlasí. Jako by se ho někdo vůbec ptal.  Česká republika se v příběhu radaru chovala zcela hloupě a nesebevědomě. Téma je skvělým příkladem toho, jak čeští politici kašlou na zájem země a honí si preference. Věc radaru byla od počátku odborná, a otázka měla být, jestli je to dobré pro České občany a pro zemi. Pokud ano, je nutné se zeptat, co tomu říkají sousedi a EU, protože nežijeme na poušti. Jestli to nevadí a dokonce, může li to být příspěvek k dobré věci prospěšné všem.  Ano? Tak kupředu. Rusů se nikdo neptá a nikoho nezajímají a lze je zdvořile odmítnout.

V případě, že se chováte tak hloupě, jak se Česko chovalo a když opozice, vráží nůž do zad obyvatelům, tím, že z nich znovu dělá ruské vazaly, nedivte se, že se dohodne Putin s Obamou. Sami jste dali Putinovi legitimaci jednat. On se vás pane Paroubku, ptát nebude. Vy jeho ano.  Protože vy se cítíte a chováte jako jeho poddaný a ne jako hrdý představitel, hrdého národa.

Pamatujte.

Otrokem je ten, kdo se cítí otrokem. To je o vás pane Paroubku.

Dále to je nejen o panu Paroubkovi.  Je dobré, když se politik koukne do průzkumů a ví, co obyvatelé chtějí. Není dobré, když svoji politiku upravuje jen podle toho, co chtějí.  Strana ztrácí svoji osobnost a svoji formu a ze strany levicové či pravicové se stává stranou populistickou, neboli stranou reagující na to co od ní chtějí. Dám vám příklad na školní třídě deseti mladých lidí.

Proti sobě stojí páni „O“ a „P“.

Podle průzkumu chce každý mercedes, vilu, milion dolarů, marihuanu a maturitu bez učení.  Přichází pan „P“ a má projev. V projevu nabídne vše kromě marihuany.  Studenti šílí nadšením. Pan „O“ přijde místo toho s projevem. Podívejte se, já vím, že chcete to a to, ale když vám to dám, během několika měsíců zkrachujeme a nebudete mít nic. Já vám nabízím, kolej, tvrdé učení, do školy budeme jezdit společně mikrobusem a v budoucnu, když se budete snažit, bude i ten mercedes i ta vila a možná i milion dolarů. Nakonec studenti půjdou s panem „O” protože pochopí, že pan „P“ jim slibuje věci jen proto, že je chtějí. Zítra budou chtít růžového slona, slíbí jim jej. Sliby nic nestojí, a vždy lze najít viníka, proč to nevyšlo. Pan „O“ vyhraje ne proto, že všichni půjdou s ním, ale proto, že jej nakonec podpoří většina. Když ne, je na tom také něco, studenti později zjistí, že pan „O“ měl pravdu.

Příklad jsou  poplatky.  Na vině jsou soudci.

ČSSD slibuje vzdušné zámky, jen si na ně sáhnout. Má ve výkladu nádhernou pozlacenou křišťálovou vázu, ale když ji vezmete do ruky, zjistíte, že je to jen z plastiku a zlato je jen barva. Ta váza se nazývá paní Zubová, Paní Brožová, pan Ploc a další. Oni jsou oblíbení, a proto je ČSSD chce. Pan Paroubek nechápe, že to je to, co mu zlomí vaz a snižuje preference. Oni ti lidé nejsou opravdoví, nejsou představitelé levice, nemluví řečí voličů a jsou schopni vyplodit, projevy jako paní Brožová, která by se přece za chuďasa nevdala. Proletářka. Nemám nic proti těmto lidem, ale oni se nehodí tam, kde jsou.

V tom má Miloš Zeman, pravdu, ČSSD není levicová strana a nehájí zájmy těch, kteří ji volí. A ti dělníci ve fabrikách už to vědí.

To samé platí o ODS ale v modrém. Pokud si ODS myslí, že se pravicoví voliči chytí na přirození pana Topolánka nebo na nahá těla politiků, mýlí se. Já očekávám od pravicové strany program a dospělé chování.  Ne vztyčený prostředník, urážející Entropu anebo „inteligentní“sdělení, že to Evropě osladíme. 

To je dáno, nedostatkem myšlení a sebedůvěry současných politiků.

Směr politika by měl být : mám svůj program, vím, že se nebude líbit všem, ale většině nabízí dobré řešení.  Ne si dát do programu to, co já jako volič chci a pak mi ukázat prostředník, urážet sousední státy, nebo naopak nechat v zahraničí mlátit české občany, nechat je prohlížet na neexistujících hranicích s Německem, nebo si mlčky nechat uvalit víza od Kanady.

A je ticho po pěšině. Zase! Po obyvatelích Česka nikdo ani nevzdechne, jako by neměli úctu a zastání u svých zvolených zástupců.

Pravicovou alternativu máme, ale co je s levicí Miloši Zemane!

Blogger Polanecký by si povzdechl:“ Tak to Paroubkovi kleslo“.  Tedy ty preference.

Já dodám:“ Topolákovi to naopak stouplo“. Ale nejsou to ty preference.